Sardština

Sardština je indoevropský jazyk náležící do skupiny jihorománských jazyků.

Vznik jazyka

Sardština je románský jazyk, jenž se nejvíce blíží vulgární latině (ta dala základ všem románským jazykům), což je důsledkem předčasné izolace ostrova od římského impéria, jež ve své době představovalo mimo jiné významný impuls jazykového vývoje. Izolace zabránila kontaktu s dalšími jazyky podobně, jako tomu bylo v případě islandštiny ve vztahu k ostatním skandinávských jazykům. Podle názoru řady jazykovědců tak vývoj sardštinu ponechal na dosti archaické úrovni; někteří sardinští lingvisté však tento názor vyvracejí.

Současnost

Sardštinu v současnosti používá asi 1,2 miliónu osob, zejména žijících na Sardinii, dále pak emigrantů původem ze Sardinie v Itálii a jinde ve světě. Téměř všichni ovládají současně i italštinu.

Sardština se nepoužívá na celém ostrově -- vyskytují se zde i jiné románské dialekty: sassarština, gallurština (korsický dialekt), ligurština (dialekt zvaný Tabarchino podle města Tabarka v Tunisu, odkud sem přišli liguřané; používá se na ostrově Sant'Antioco a San Pietro) a algerština (z oblasti okolo města Alghero, katalánský dialekt).

Sardština se dělí na:

• Vlastní sardštinu
  • Severní dialekt (Sardu Logudoresu-Nugoresu)
  • Centrální dialekt (Sardu de mesania), přechodný dialekt mezi dialektem severní a jižním
  • Jižní dialekt (Sardu Campidanesu), více ovlivněn španělštinou a kontinentální italštinou
• Korsicko-sardské dialekty - používány jsou na severu ostrova. Někteří je považují za samostatné jazyky, jiní spíše než za součást Sardštiny je řadí ke korsičtině.
  • sassarština (G-shape)
  • galurština (C-shape)